Co v Praze nachystal Pardes? Začíná Šavuot. A co s tím, že nás opouštějí přeživší šoa?

Pardes v Praze

Hebrejské slovo „pardes“ se dá do češtiny přeložit jako „rajská zahrada“ nebo „ovocný sad“. Také se ale ve středověku používalo jako akronym, mnemotechnická pomůcka pro čtyři hlavní úrovně výkladu Tóry: doslovnou, skrytou, alegorickou a mystickou. A v Jeruzalémě působí Pardes Institute of Jewish Studies. Už více než 50 let nabízí otevřené, rozmanité a intelektuálně podnětné celoživotní židovské vzdělávání po celém světě. A za několik dní dokonce i v Praze. Podrobnosti nám prozradila hlavní organizátorka celé akce Prague Pop-up Bejt Midrash, ředitelka Centra paměti a dialogu Bubny Pavlína Šulcová.

„Program trvá téměř týden, akcí je několik a jsou určeny pro různé skupiny. Jedna taková hlavní část je studium Talmudu. To je pro lidi, kteří by se chtěli naučit studium židovských textů. Pak je tam program pro širokou veřejnost. Ve spolupráci s Židovským muzeem v Praze budou dvě večerní přednášky na aktuální témata, jako například jak se stavět k pádu nepřátel nebo jaký je židovský přístup v době nejistoty,“ vypočítává Šulcová.

Pro širší komunitu je potom určený šabatový program. „Věříme, že se nám podaří oživit hlavní synagogy v centru Prahy šabatovou bohoslužbou. Když odlehčeně použiju anekdotu ,dva Židé, tři synagogy‘, tak nabídneme různé přístupy k bohoslužbě od ortodoxní přes tradičně egalitářskou po reformní. Potom se společně sejdeme na oběd a budeme pokračovat dál ve studiu,“ dodává Šulcová.

Co nabídne nedělní limud? A jak se vlastně studuje Talmud v chevrutě? Poslechněte si celý rozhovor s Pavlínou Šulcovou.

Začíná Šavuot

Tóra popisuje, jak Mojžíš dostal na hoře Sinaj Desatero přikázání. Stalo se tak během cesty Izraelitů z egyptského otroctví do svobodné Zaslíbené země. Tento okamžik dodnes připomíná svátek Šavuot, který letos připadá na 2. a 3. června. S vrchním zemským rabínem Karolem Efraimem Sidonem o něm hovořila Daniela Brůhová.

„Desatero začíná slovy: Já, Hospodin, jsem tvůj Bůh, který tě vyvedl ze země egyptské, z domu otroctví. Jsem to já, kdo ti dává svobodu,“ říká Sidon a dodává:

„Bůh tím říká: já, Hospodin, já, který jsem zastupován tímto jménem, jsem váš Bůh. To já je ale také každý z nás. Člověk si také říká já. To já je tak zároveň Boží já, Boží jméno otisknuté do nás. Uvědomovat si sama sebe je dar.“

K čemu tato myšlenka vedla hlavního hrdinu příběhu o cestě z Egypta Mojžíše? „Třeba při přechodu Rudého moře. Bůh říká Mošemu: Jdi, vezmi hůl a to moře rozděl. A ten člověk to udělá. Je třeba si uvědomit, že člověk je vrchol celého stvoření. A jako takový se ho musí účastnit,“ dodává Sidon.

Židovské svátky se každý rok znovu opakují. Proč má smysl je podle rabína Sidona prožívat znovu a znovu? A proč je Šavuot takzvaný poutní svátek? Poslechněte si celý rozhovor s rabínem Karolem Efraimem Sidonem.

Mizející svědci šoa

Letos si celý svět připomíná 80 let od konce 2. světové války. S tím souvisí i to, že se postupně mění způsoby, jak si připomínat holokaust: jeho očitých svědků v posledních letech totiž rychle ubývá. Dosud nejrozsáhlejší demografickou analýzu přeživších šoa nedávno vydala Claims Conference. Pokračuje Leo Pavlát.

„Zprávu nazvanou Mizející svědci: Naléhavá analýza ubývající populace přeživších holokaustu publikovala americká Konference o židovských majetkových nárocích vůči Německu známá pod svým anglickým označením Claims Conference. Text projekce budoucího vývoje vznikl na základě jí evidovaných, průběžně vyhodnocovaných dat o přeživších z celého světa. A je to text, který nejen informuje, ale neméně motivuje: ke vzpomínce, odpovědnosti a činu,“ říká Pavlát a pokračuje:

„Na světě podle zprávy žije více než 200.000 přeživších, přičemž více než polovinu z nich tvoří ženy. Jen 3 procenta z celkového počtu byla už v době války v dospělém věku. Většina ji zažila jako děti – a dnes je jim mezi 80 až 95 lety.“

A jak Pavlát shrnuje závěry zprávy, „do roku 2031 bude žít méně než polovina dnešních židovských obětí šoa, o čtyři roky později třetina a do roku 2040 zůstane jen asi desetina.“

Kde podle zprávy přeživší většinou žijí? Jakými obtížemi trpí? A jaká situace je v Česku?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.